Shattyk, Astana, Kazachstán

Prázdniny jsou v plném proudu a my se nemůžeme nezeptat ctěných čtenářů (aniž bychom ovšem logicky slyšeli odpověď), jak tráví letošní léto. Doma nebo v zahraničí? Pokud by se kdokoli z vás chtěl vydat do ciziny, a to nikoli do tradičních destinací českého turisty, snad ocení náš letošní putovatelský seriál. Tentokrát se vydáváme do Kazachstánu. A vězte, že následujících deset věcí je pro tuto asijskou zemi typických…

Velikost

Kazachstán je jeden z nejrozlehlejších států modré planety, má plochu 34krát větší než Česká republika a drží primát coby největší vnitrozemský stát na světě. Třebaže většinu území Kazachstánu zaujímají nízko položené plošiny a pahorkatiny, reliéf je i tak velmi rozmanitý – v podstatě lze říct, že povrch Kazachstánu se zvedá směrem k východu. Hlavní město se nachází uprostřed liduprázdných stepí středního Kazachstánu na řece Išim, což působí velmi netradičně, ale o to zajímavěji. Stejně tak není bez zajímavosti fakt, že Astana je kazašskou metropolí teprve od roku 1997, předtím jí byly Almaty. Pro Kazachstán jsou typické velké rozdíly teplot: na jihu činí rozdíl teplot mezi nejteplejším a nejstudenějším měsícem až 30 °C a na severu až 40°-41 °C.

Příroda

Na většině území Kazachstánu se nachází divoká příroda, která láká zahraniční dobrodruhy. A zdaleka nemusejí pocházet jen z Evropy či Asie. Cestovní ruch v zemi strmě roste. A náš tip? Asi 195 km od Almaty, nedaleko hranic s Čínou, se nachází kaňon Čaryn a pokud jste milovníci rostlinstva, je to ráj jako stvořený pro vás. Najdete tu na 1500 druhů rostlin, z nichž 17 je zaneseno do červené knihy ohrožených druhů. Co se týče zvířat, pak je rájem především národní biosférická rezervace Usťjurt, která se rozkládá v prostoru u hranic Kazachstánu s Uzbekistánem a Turkmenistánem a stala se domovem celé řady unikátních živočišných druhů. Mezi obyvatele Usťjurtu patří například medojed, karakal, vlci či dravci, jako je orel královský nebo sup hnědý. Perlou je však především sajga tatarská (na snímku), kriticky ohrožená antilopa, pro kterou je Usťjurt jedním z posledních domovů.

Jezera

U přírodních krás a divů de facto zůstaneme i v této položce. Jezera a Kazachstán, to jde k sobě asi jako Slovensko a halušky. Na celém území Kazachstánu lze napočítat 48 000 jezer. Tím hlavním je Balchašské jezero s rozlohou 18 200 km2, díky které se řadí na 15. místo světa. Většina jezer je bezodtokých. Úroveň jejich hladiny prudce kolísá podle konkrétní sezony, ale také v průběhu let, a obrysy i rozměry se periodicky mění. V suchých letech mnohá z nich vysychají nebo se proměňují na slaniska. Dvě ze slaných jezer bývala – či dodnes jsou – nazývána jako »moře«. Kaspické, které je největší na světě a na jeho březích leží kromě Kazachstánu ještě další čtyři státy, a Aralské.

Horolezectví

Největší část země tvoří nízko položené plošiny, ovšem směrem na východ naleznete poušť Kyzylkum, jež se pozvolna zvedá až k vysokému pohoří Altaj, který Kazachstán odděluje od Sibiře, a k Nebeským horám Ťan-šan na hranici s Čínskou lidovou republikou. Altaj leží na rozhraní čtyř států, a to Kazachstánu, Ruska, Číny a Mongolska, přičemž nejvyšší vrchol Bělucha (4506 m n. m.) se nachází na rusko-kazašské hranici. Právě vysoká pohoří patří mezi slast pro oko turistů i atraktivní cíle horolezců, kteří coby rekreační místo využívají Telecké jezero v ruské části pohoří. Ovšem pozor! Ač jsou zdejší hory oblíbené, jsou i dostatečně nebezpečné. Začínající horolezci by si proto měli raději najít jiná místa pro svá dobrodružství…

Ekonomika

Ve středověku vedla přes zemi tzv. Hedvábná stezka a vzniklo tu několik významných center obchodu. I v dnešní moderní době se v Kazachstánu snoubí obchodní vlivy mnoha států a ekonomika udělala za poslední roky výrazný krok kupředu. Jedná se o průmyslově-zemědělskou zemi s obrovskými zdroji černého uhlí, železných a chromových rud, ropy a dalších nerostných surovin. Výkonností se kazašská ekonomika podobá té ruské – má přibližně stejný HDP na hlavu, ale vyznačuje se rychlejším růstem poháněným těžbou nerostných surovin. Mezi českými firmami, které zde nabízejí své služby, jmenujme v prvé řadě Home Credit. Ta nabízí služby především v oblasti spotřebitelských úvarů a dalších finančních služeb.

Památky

Na jihu Kazachstánu se nachází město Turkestán a v něm i nejúchvatnější památka – Mauzoleum Chodži Ahmeda Jásavího pocházející z doby vlády turkického vojevůdce Timura/Tamerlána, který zemřel v roce 1405. Ač nebylo nikdy dokončeno, mnohými je považováno za nejkrásnější stavbu země a jde také o hlavní muslimské poutní místo Kazachstánu. V rámci archeologické lokality Tamgaly se pak můžete vydat ještě mnohem dále do historie. Tato rokle v pohoří Chu-lli totiž v hlavním i vedlejších kaňonech ukrývá na 5000 petroglyfů (obrazů vytvořených opracováním povrchu kamene). Většina z nich přitom pochází z doby bronzové. A nesmíme zapomenout ani na památkově skvostnou metropoli. V Astaně je hlavním orientačním bodem architektonicky poutavá Věž Bayterek, jež představuje topol. Za vidění pak stojí i mešita Hazrat Sultan z roku 2012, což je největší mešita ve Střední Asii, dále prezidentský palác Ak Orda či Pyramida míru a souladu.

Kosmodrom

Bajkonur, základna pro starty kosmických raket, pocházející ze sovětské éry, zahájila provoz v roce 1957. Nachází se na jihu Kazachstánu mezi městy Kazalinsk a Džusal a je mj. vyhledávaným centrem turistů. Fascinuje svou rozlohou (cca 6717 km2), přičemž návštěvníci zdejšího muzea ocení atraktivní pohled na skutečné rakety, a to dokonce při startu. Nachází se zde patnáct ramp devíti typů pro vypouštění kosmických nosičů, čtyři rampy pro vypouštění mezikontinentálních balistických raket, jedenáct montážních budov MIK (montažno-ispytatělnyj korpus) se 34 halami pro přípravu nosných raket a družic a sond, tři tankovací stanice pro plnění nádrží kosmických těles kapalnými pohonnými látkami a stlačenými plyny, sledovací stanice s výpočetním střediskem pro zajišťování vzletu raket, stanice pro zkapalňování vzduchu pro výrobu kapalného kyslíku a dusíku (kapacita 300 t/den), tepelná elektrárna s výkonem 60 MW, energovlak s výkonem 72 MW, dvě letiště, 470 km železničních tratí a 1281 km silnic.

Místní kuchyně

Pokud navštívíte Kazachstán, dříve nebo později se zde setkáte s dastarchánem – stolem plným jídla. Vůbec není důležité, že množství jídla na stole je větší než hosté mohou sníst. Podstatné je, aby všeho bylo dostatek. Jinak kazašská národní kuchyně v podstatě odráží povahu národa, jeho historii, kulturu a tradice. Kazaši byli kočovným národem a jejich jídelníček se skládal především z různých druhů masa. Asi nejznámějším tamním jídlem je šašlik – kousky masa napíchnuté na speciální jehle zvané šampur a pečené na dřevěném uhlí. Národním nápojem je pak kumys – kobylí mléko. Další variantou zakysaného pití jsou šubat, což je pro změnu mléko velbloudí, a kraví ajran. Nápoje jsou k dostání ve všech obchodech a nechybějí na žádném menu menu v restauracích. Ačkoli cizince většinou moc neoslní, doporučujeme alespoň malou ochutnávku. Ať máte představu o pochodech chuťových buněk různým směrem…

Prezident

Už od roku 1991 vládne Kazachstánu jeden jediný člověk, a to prezident Nursultan Nazarbajev. Právě před 27 lety vyhlásil nezávislost této rozlehlé země a 1. prosince zvítězil v prezidentských volbách, kde byl jediným kandidátem, se ziskem 91,5 procenta hlasů. V referendu v dubnu 1995 občané schválili prodloužení jeho mandátu do roku 2000. Opakovaně byl poté zvolen prezidentem v roce 1999, 2005 a 2011. Naposledy obhájil svůj prezidentský post ve volbách v dubnu 2015, kdy získal rekordních 97,7 procent hlasů. Od roku 1999 stojí v čele vládnoucí strany Nur-Otan (Kazaši pro vlast). Na začátku tohoto měsíce oslavil 78. narozeniny.

Náboženský smír

Ačkoli se jedná o muslimskou zemi, díky ruskému vlivu je zde i poměrně mnoho pravoslavných křesťanů. Viděno řečí čísel: 69 procent obyvatel Kazachstánu vyznává sunnitský islám, 28 procent s hlásí ke zmíněnému pravoslavnému křesťanství a konečně dvě procenta obyvatelstva tvoří evangelíci. Ve městě tak najdete mešity i kostely, nicméně nejzajímavější je, jak spolu »jinověrci« dobře vycházejí. Příslušníci obou (de facto tří) náboženství vedle sebe žijí v míru, shodě a toleranci, a nikde se nedočtete o vzájemných sporech, tím méně o střetech. Budiž něco takového pěkným vzorem a následováníhodným příkladem nejen pro dnešní, stále více neklidnou Evropu, ale i pro celý svět…